See also: rozbit

Czech

edit

Etymology

edit

From roz- +‎ bít.

Pronunciation

edit
  • IPA(key): [ˈrozbiːt]
  • Audio:(file)

Verb

edit

rozbít pf (imperfective rozbíjet)

  1. (transitive) to break, to smash, to shatter
    omylem rozbil šálek.he broke a cup by accident.
  2. (reflexive with se) to break, to shatter
    Můj mobil se rozbil na čtyři kousk.My phone was broken in four places.

Conjugation

edit

Derived terms

edit

Further reading

edit
  • rozbíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • rozbíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • rozbít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)