rozptýlit
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Proto-Slavic *orzpyliti. Cognate with Polish rozpylić, Russian распылить (raspylitʹ). Equivalent to roz- + pyl + -it.
Pronunciation edit
Verb edit
rozptýlit pf (imperfective rozptylovat)
- to dispel
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | rozptýlit, rozptýliti | Active adjective | rozptýlivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozptýlení | Passive adjective | rozptýlený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozptýlím | rozptýlíme | — | rozptylme |
| 2nd person | rozptýlíš | rozptýlíte | rozptyl | rozptylte |
| 3rd person | rozptýlí | rozptýlí | — | — |
| The verb rozptýlit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozptýlil | rozptýlili | rozptýlen | rozptýleni |
| masculine inanimate | rozptýlily | rozptýleny | ||
| feminine | rozptýlila | rozptýlena | ||
| neuter | rozptýlilo | rozptýlila | rozptýleno | rozptýlena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozptýliv |
| feminine + neuter singular | — | rozptýlivši |
| plural | — | rozptýlivše |
Derived terms edit
See also edit
Further reading edit
- rozptýliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- rozptýliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- rozptýlit in Internetová jazyková příručka