zaříkat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zaříkat impf
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zaříkat, zaříkati | Active adjective | zaříkající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zaříkání | Passive adjective | zaříkaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zaříkám | zaříkáme | — | zaříkejme |
| 2nd person | zaříkáš | zaříkáte | zaříkej | zaříkejte |
| 3rd person | zaříká | zaříkají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zaříkat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zaříkal | zaříkali | zaříkán | zaříkáni |
| masculine inanimate | zaříkaly | zaříkány | ||
| feminine | zaříkala | zaříkána | ||
| neuter | zaříkalo | zaříkala | zaříkáno | zaříkána |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | zaříkaje | — |
| feminine + neuter singular | zaříkajíc | — |
| plural | zaříkajíce | — |