zpěčovat
Czech edit
Alternative forms edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech vzpěčovati, iterative of Old Czech vzpiečiti, created by mixing Old Czech vzpietiti (related to zpět) and Old Czech vzpáčiti (related to páka).
Pronunciation edit
Verb edit
zpěčovat impf
Conjugation edit
Conjugation
Infinitive | zpěčovat, zpěčovati | Active adjective | zpěčující |
---|---|---|---|
Verbal noun | zpěčování | Passive adjective | — |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | zpěčuji, zpěčuju (coll.) |
zpěčujeme | — | zpěčujme |
2nd person | zpěčuješ | zpěčujete | zpěčuj | zpěčujte |
3rd person | zpěčuje | zpěčují, zpěčujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zpěčovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | zpěčoval | zpěčovali | — | — |
masculine inanimate | zpěčovaly | — | ||
feminine | zpěčovala | — | ||
neuter | zpěčovalo | zpěčovala | — | — |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | zpěčuje | — |
feminine + neuter singular | zpěčujíc | — |
plural | zpěčujíce | — |
See also edit
Further reading edit
- zpěčovati se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zpěčovati se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zpěčovat in Internetová jazyková příručka