úprava

See also: uprava

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech úprava, from Proto-Slavic *uprava.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈuːprava]

• Audio

  (file)

Noun

úprava f

1. modification

   provést úpravu ― to make an adjustment

Declension

Declension of úprava (hard feminine)

	singular	plural
nominative	úprava	úpravy
genitive	úpravy	úprav
dative	úpravě	úpravám
accusative	úpravu	úpravy
vocative	úpravo	úpravy
locative	úpravě	úpravách
instrumental	úpravou	úpravami

Related terms

• upravený
• upravit

 

Further reading

• úprava in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• úprava in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• úprava in Internetová jazyková příručka