čeřen

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *černъ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɛr̝ɛn]
• Hyphenation: če‧řen

Noun

čeřen m inan

1. dropnet

Declension

Declension of čeřen (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	čeřen	čeřeny
genitive	čeřenu	čeřenů
dative	čeřenu	čeřenům
accusative	čeřen	čeřeny
vocative	čeřene	čeřeny
locative	čeřenu	čeřenech
instrumental	čeřenem	čeřeny

References

• “čeřen”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “čeřen”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “čeřen” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• “čeřen”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)