čidlo

Czech

Etymology

From čít +‎ -dlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡ʃɪdlo]

Noun

čidlo n

1. receptor

Declension

Declension of čidlo (hard neuter reducible)

	singular	plural
nominative	čidlo	čidla
genitive	čidla	čidel
dative	čidlu	čidlům
accusative	čidlo	čidla
vocative	čidlo	čidla
locative	čidle, čidlu	čidlech
instrumental	čidlem	čidly

Further reading

• čidlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• čidlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• čidlo in Internetová jazyková příručka