říza

Old Czech

Etymology

Borrowed from Old Church Slavonic риза (riza), with further etymology uncertain.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈr̝iːza/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈr̝iːza/

Noun

říza f

1. habit

Declension

Declension of říza (hard a-stem)

	singular	dual	plural
nominative	říza	řízě	řízy
genitive	řízy	řízú	říz
dative	řízě	řízama	řízám
accusative	řízu	řízě	řízy
vocative	řízo	řízě	řízy
locative	řízě	řízú	řízách
instrumental	řízú	řízama	řízami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: říza

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “říza”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění