řezat

See also: rezať

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech řězati, from Proto-Slavic *rězati, from Proto-Balto-Slavic *rḗˀźtei, from Proto-Indo-European *wreh₁ǵ-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛzat]

• Audio:

  (file)

Verb

řezat impf (perfective nařezat or pořezat or rozřezat or říznout)

1. to cut (to perform an incision, for example with a knife)
2. to saw (with a saw)

   řežem dříví na polínka ― (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	řezat, řezati	Active adjective	řežící, řezající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	řežu, řezám	řežeme, řezáme	—	řežme, řezejme
2nd person	řežeš, řezáš	řežete, řezáte	řež, řezej	řežte, řezejte
3rd person	řeže, řezá	řežou, řezají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řezat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řezal	řezali	řezán	řezáni
masculine inanimate		řezaly		řezány
feminine	řezala		řezána
neuter	řezalo	řezala	řezáno	řezána

Transgressives	present	past
masculine singular	řeže, řezaje	—
feminine + neuter singular	řežíc, řezajíc	—
plural	řežíce, řezajíce	—

Related terms

adjective

• řezbářský

 

nouns

• řezák
• řezbář
• řezivo
• řezník

 

verbs

• nařezat
• odřezat
• ořezat
• pořezat
• prořezat
• vyřezat
• zařezat

 

Further reading

• řezati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řezati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řezat in Internetová jazyková příručka