Inherited from Old Czech šáliti, from Proto-Slavic *šaliti.
šálit impf (perfective ošálit)
- to deceive, to mislead, to fool
Conjugation
Infinitive
|
šálit, šáliti
|
Active adjective
|
šálící
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive šálit. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
šále |
—
|
feminine + neuter singular
|
šálíc |
—
|
plural
|
šálíce |
—
|
- “šáliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “šáliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “šálit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)