šídlo

See also: sidlo, šidło, sídlo, and sidło

Czech

Etymology

From Old Czech šídlo, from Proto-Slavic *šidlo; cognate with Lower Sorbian šydło, Upper Sorbian šidło, Polish szydło, Russian ши́ло (šílo), Serbo-Croatian šilo. Synchronically analyzable as šít +‎ -dlo.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃiːdlo]
• Hyphenation: šíd‧lo

Noun

šídlo n

1. awl

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	šídlo	šídla
genitive	šídla	šídel
dative	šídlu	šídlům
accusative	šídlo	šídla
vocative	šídlo	šídla
locative	šídlu, šídle	šídlech
instrumental	šídlem	šídly

Further reading

• šídlo in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šídlo in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• šídlo in Internetová jazyková příručka

---

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *šidlo.

Noun

šídlo n

1. awl

Declension

Declension (pattern město)

	singular	dual	plural
nominative	šídl{{{2}}}o	šídl{{{2}}}ě	šídl{{{2}}}a
genitive	šídl{{{2}}}a	šídl{{{2}}}ú (šídl{{{2}}}ou)	šídl{{{2}}}, šídel
dative	šídl{{{2}}}u	šídl{{{2}}}oma, šídl{{{2}}}ama, šídl{{{2}}}ma	šídl{{{2}}}óm (šídl{{{2}}}uom, šídl{{{2}}}ům), šídl{{{2}}}ám
accusative	šídl{{{2}}}o	šídl{{{2}}}ě	šídl{{{2}}}a
vocative	šídl{{{2}}}o	šídl{{{2}}}ě	šídl{{{2}}}a
locative	šídl{{{2}}}ě, šídl{{{2}}}u	šídl{{{2}}}ú (šídl{{{2}}}ou)	šídl{{{2}}}iech (šídl{{{2}}}ích), šídl{{{2}}}ech, šídl{{{2}}}ách
instrumental	šídl{{{2}}}em	šídl{{{2}}}oma, šídl{{{2}}}ama, šídl{{{2}}}ma	šídl{{{2}}}y, šídl{{{2}}}ami

Descendants

• Czech: šídlo

Further reading

• “šídlo”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2023