ščír

See also: scir, šćir, and ščir

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *ščurъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʃt͡ʃiːr/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʃt͡ʃiːr/

Noun

ščír m animal

1. Alternative form of ščúr.

Descendants

• Czech: štír

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “ščír”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění