šroub

Czech

Etymology

Cognates include German Schraube, Dutch schroef , English screw.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʃrou̯p]

Noun

šroub m inan

1. bolt (fastener)
2. screw (simple machine)

Declension

Declension of šroub (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	šroub	šrouby
genitive	šroubu	šroubů
dative	šroubu	šroubům
accusative	šroub	šrouby
vocative	šroube	šrouby
locative	šroubu	šroubech
instrumental	šroubem	šrouby

Related terms

• šroubovák
• šroubovice f

 

See also

• matka f

Further reading

• šroub in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• šroub in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• šroub in Internetová jazyková příručka