žíti

See also: ziti, zìtǐ, žiti, and žití

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *žiti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʒiːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʒiːci/

Verb

žíti impf

1. to live

Conjugation

Conjugation of žíti (class I)

infinitive	supine	verbal noun
žíti	žit	žitie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	živu	živevě (-va)	živem (-me/-my)	–	živvě, živěvě (-va)	živme, živěm (-me/-my)
2nd person	živeš	živeta	živete	živ, živi	živta, živěta	živte, živěte
3rd person	žive	živeta	živú	živ, živi	živta, živěta	živte, živěte

	Sigmatic aorist			Asigmatic aorist
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	živech	živechově (-va)	živechom (-me/-my)	živ	živově (-va)	živom (-me/-my)
2nd person	žive	živesta (-šta)	živeste (-šte)	žive	živeta	živete
3rd person	žive	živesta (-šta)	živechu	žive	živeta	živu (-ú)
	Imperfect
	Singular	Dual	Plural
1st person	živiech	živiechově (-va)	živiechom (-me/-my)
2nd person	živieše	živiešta (-sta)	živiešte (-ste)
3rd person	živieše	živiešta (-sta)	živiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žil	žila	žili	žit	žita	žiti
Feminine	žila	žile	žily	žita	žitě	žity
Neuter	žilo	žile	žila	žito	žitě	žita

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	živa	živúce		živ	živše
Feminine	živúci			živši
Neuter	živa, živúci			živ, živši

Note: This table shows the most common forms of žíti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: žít

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “žíti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění