žehlit

Czech

Žehlení

Etymology

From žehl +‎ -it. Possibly an analogy of Upper Sorbian žehlić.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒɛɦlɪt]

Verb

žehlit impf

1. to iron (to pass an iron over in order to remove creases)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	žehlit, žehliti	Active adjective	žehlící
Verbal noun	žehlení	Passive adjective	žehlený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	žehlím	žehlíme	—	žehleme
2nd person	žehlíš	žehlíte	žehli	žehlete
3rd person	žehlí	žehlí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive žehlit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	žehlil	žehlili	žehlen	žehleni
masculine inanimate		žehlily		žehleny
feminine	žehlila		žehlena
neuter	žehlilo	žehlila	žehleno	žehlena

Transgressives	present	past
masculine singular	žehle	—
feminine + neuter singular	žehlíc	—
plural	žehlíce	—

Derived terms

• dožehlit
• přeželit
• vyžehlit
• zažehlit
• žehlení
• žehlička

 

Further reading

• žehliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• žehliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• žehlit in Internetová jazyková příručka