žerď

See also: zerd

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech žrd, from Proto-Slavic *žьrdь.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒɛrc]

Noun

žerď f

1. pole, especially a flagpole

Declension

Declension of žerď (mixed i-stem [type 'žluč'] feminine)

	singular	plural
nominative	žerď	žerdi, žerdě
genitive	žerdi, žerdě	žerdí
dative	žerdi	žerdím
accusative	žerď	žerdi, žerdě
vocative	žerdi	žerdi, žerdě
locative	žerdi	žerdích
instrumental	žerdí	žerděmi

Derived terms

• žerdička
• žerďka

 

See also

• tyč
• bidlo

Further reading

• žerď in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• žerď in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• žerď in Internetová jazyková příručka