žváti

See also: zvati and zváti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *žьvati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʒʋaːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈʒvaːci/

Verb

žváti impf

1. to chew
2. to chatter, to blabber

Conjugation

Conjugation of žváti (class V)

infinitive	supine	verbal noun
žváti	žvat	žvánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	žuju	žujevě (-va)	žujem (-me/-my)	–	žujvě (-va)	žujme (-my)
2nd person	žuješ	žujeta	žujete	žuj	žujta	žujte
3rd person	žuje	žujeta	žujú	žuj	žujta	žujte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	žvach	žvachově (-va)	žvachom (-me/-my)	žvách, žujiech	žváchově, žujiechově (-va)	žváchom, žujiechom (-me/-my)
2nd person	žva	žvasta (-šta)	žvaste (-šte)	žváše, žujieše	žvášta, žujiešta (-sta)	žvášte, žujiešte (-ste)
3rd person	žva	žvasta (-šta)	žvachu	žváše, žujieše	žvášta, žujiešta (-sta)	žváchu, žujiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žval	žvala	žvali	žván	žvána	žváni
Feminine	žvala	žvale	žvaly	žvána	žváně	žvány
Neuter	žvalo	žvale	žvala	žváno	žváně	žvána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	žujě	žujúce		žvav	žvavše
Feminine	žujúci			žvavši
Neuter	žujě, žujúci			žvav, žvavši

Note: This table shows the most common forms of žváti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• otžívati
• požvati
• požívati
• přěžvahnánie
• přěžívati
• užvati
• žvadlo
• žvanec

 

Descendants

• ⇒ Czech: žvýkat

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “žváti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění