žvýkat

Czech

Etymology

From žvyk +‎ -at, from Old Czech žváti, from Proto-Slavic *žьvati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈʒviːkat]

Verb

žvýkat impf

1. to chew

Conjugation

Conjugation

Infinitive	žvýkat, žvýkati	Active adjective	žvýkající
Verbal noun	žvýkání	Passive adjective	žvýkaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	žvýkám	žvýkáme	—	žvýkejme
2nd person	žvýkáš	žvýkáte	žvýkej	žvýkejte
3rd person	žvýká	žvýkají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive žvýkat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	žvýkal	žvýkali	žvýkán	žvýkáni
masculine inanimate		žvýkaly		žvýkány
feminine	žvýkala		žvýkána
neuter	žvýkalo	žvýkala	žvýkáno	žvýkána

Transgressives	present	past
masculine singular	žvýkaje	—
feminine + neuter singular	žvýkajíc	—
plural	žvýkajíce	—

Derived terms

noun

• žvýkačka

 

verbs

• přežvýkat
• rozžvýkat

 

Further reading

• žvýkati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• žvýkati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• žvýkat in Internetová jazyková příručka