Olomoučtí

See also: olomoučtí

Czech

Etymology

From olomoučtí, which is a masculine animate plural of olomoucký.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈolomou̯t͡ʃciː]
• Hyphenation: olo‧mouč‧tí

Noun

Olomoučtí m anim pl

1. people living in Olomouc

   Synonyms: Olomoučané, Olomoučáci

   Antonym: mimoolomoučtí

   • 2008, Olomoucký archivní sborník‎^[1], volume 6, page 180:

     Biskup oznamuje Olomouckým, že se chystá přijet z Kroměříže do Olomouce k slavnostnímu uvedení do svého úřadu.

     The bishop announces to the people of Olomouc that he is going to come from Kroměříž to Olomouc to be enthroned.

Declension

Declension of Olomoučtí (pl-only hard masculine animate adjectival)

	plural
nominative	Olomoučtí
genitive	Olomouckých
dative	Olomouckým
accusative	Olomoucké
vocative	Olomoučtí
locative	Olomouckých
instrumental	Olomouckými

Related terms

• mimoolomoucký
• mimoolomoučtí
• neolomoucký
• Olomouc
• olomoucin
• olomoucké tvarůžky
• Olomoucko
• olomoucký
• Olomoucký kopec
• Olomoucký kraj
• Olomoučačka (informal)
• Olomoučan
• Olomoučanka
• Olomoučák (informal)
• Olomučany

 

Adjective

Olomoučtí

1. Obsolete form of olomoučtí.
   • 1887, Mořic Kráčmer, Dějiny Metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci, Olomouc: knihkupectví R. Prombergra, page 34:

     I císař Kunrat II. získal si zásluhu o náš velechrám tím, že statky kostelní své bezprostřední svrchovanosti podrobil, právo, peníze raziti, biskupům Olomouckým potvrdil, je knížaty jmenoval, a tím onen titul, jejž biskupové Olomoučtí v zemích našich již od pradávna měli, i pro říši německou za platný uznal.

     (please add an English translation of this quotation)