Slověnín

Old Czech

Alternative forms

• Slovan (later)

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *slověninъ.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈsɫoʋi̯ɛɲiːn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈslovjɛɲiːn/

Noun

Slověnín m pers

1. Slav

Declension

Declension of Slověnín (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	Slověnín	Slověníny	Slověné, Slovanové
genitive	Slověnína	Slověnínú	Slovan, Slovanóv
dative	Slověnínu, Slověnínovi	Slověnínoma	Slovanóm
accusative	Slověnína	Slověníny	Slovany
vocative	Slověníne	Slověníny	Slověné, Slovanové
locative	Slověnínu, Slověnínovi	Slověnínú	Slověniech
instrumental	Slověnínem	Slověnínoma	Slovany

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: Slovan

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “Slověnín”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění