akceptovat
See also: akceptovať
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
akceptovat impf or pf
- to accept (to receive officially)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | akceptovat, akceptovati | Active adjective | akceptující, akceptovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | akceptování | Passive adjective | akceptovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | akceptuji, akceptuju (coll.) |
akceptujeme | — | akceptujme |
| 2nd person | akceptuješ | akceptujete | akceptuj | akceptujte |
| 3rd person | akceptuje | akceptují, akceptujou (coll.) |
— | — |
| When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive akceptovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | akceptoval | akceptovali | akceptován | akceptováni |
| masculine inanimate | akceptovaly | akceptovány | ||
| feminine | akceptovala | akceptována | ||
| neuter | akceptovalo | akceptovala | akceptováno | akceptována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | akceptuje | akceptovav |
| feminine + neuter singular | akceptujíc | akceptovavši |
| plural | akceptujíce | akceptovavše |
Related terms edit
Further reading edit
- akceptovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- akceptovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- akceptovat in Internetová jazyková příručka