akceptovat

See also: akceptovať

Czech

Etymology

From Latin acceptō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈakt͡sɛptovat]

• Audio:

  (file)

Verb

akceptovat impf or pf

1. to accept (to receive officially)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	akceptovat, akceptovati	Active adjective	akceptující, akceptovavší
Verbal noun	akceptování	Passive adjective	akceptovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	akceptuji, akceptuju (coll.)	akceptujeme	—	akceptujme
2nd person	akceptuješ	akceptujete	akceptuj	akceptujte
3rd person	akceptuje	akceptují, akceptujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive akceptovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	akceptoval	akceptovali	akceptován	akceptováni
masculine inanimate		akceptovaly		akceptovány
feminine	akceptovala		akceptována
neuter	akceptovalo	akceptovala	akceptováno	akceptována

Transgressives	present	past
masculine singular	akceptuje	akceptovav
feminine + neuter singular	akceptujíc	akceptovavši
plural	akceptujíce	akceptovavše

Related terms

• akceptace
• akceptační
• akceptovaný
• akceptovatelný

 

Further reading

• “akceptovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “akceptovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “akceptovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)