anulovat

Czech

Etymology

From Latin annullō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈanulovat]

Verb

anulovat impf or pf

1. to annul, to invalidate, to nullify

Conjugation

Conjugation

Infinitive	anulovat, anulovati	Active adjective	anulující, anulovavší
Verbal noun	anulování	Passive adjective	anulovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	anuluji, anuluju (coll.)	anulujeme	—	anulujme
2nd person	anuluješ	anulujete	anuluj	anulujte
3rd person	anuluje	anulují, anulujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive anulovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	anuloval	anulovali	anulován	anulováni
masculine inanimate		anulovaly		anulovány
feminine	anulovala		anulována
neuter	anulovalo	anulovala	anulováno	anulována

Transgressives	present	past
masculine singular	anuluje	anulovav
feminine + neuter singular	anulujíc	anulovavši
plural	anulujíce	anulovavše

Derived terms

• anulace
• anulovaný
• anulovatelný
• anulování
• anulující

 

Further reading

• “anulovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “anulovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989