asimilovat

Czech

Etymology

From Latin assimilō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈasɪmɪlovat]

Verb

asimilovat impf or pf

1. to assimilate

   Synonyms: vstřebat, přizpůsobit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	asimilovat, asimilovati	Active adjective	asimilující, asimilovavší
Verbal noun	asimilování	Passive adjective	asimilovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	asimiluji, asimiluju (coll.)	asimilujeme	—	asimilujme
2nd person	asimiluješ	asimilujete	asimiluj	asimilujte
3rd person	asimiluje	asimilují, asimilujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive asimilovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	asimiloval	asimilovali	asimilován	asimilováni
masculine inanimate		asimilovaly		asimilovány
feminine	asimilovala		asimilována
neuter	asimilovalo	asimilovala	asimilováno	asimilována

Transgressives	present	past
masculine singular	asimiluje	asimilovav
feminine + neuter singular	asimilujíc	asimilovavši
plural	asimilujíce	asimilovavše

Derived terms

• asimilace
• asimilační
• asimilovaný
• asimilovatelný
• asimilující

 

Further reading

• asimilovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• asimilovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• asimilovat in Internetová jazyková příručka