bojkotovat

See also: bojkotovať

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈbojkotovat]

Verb

bojkotovat impf

1. to boycott (to abstain from dealing with a person or organisation as a protest)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	bojkotovat, bojkotovati	Active adjective	bojkotující
Verbal noun	bojkotování	Passive adjective	bojkotovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	bojkotuji, bojkotuju (coll.)	bojkotujeme	—	bojkotujme
2nd person	bojkotuješ	bojkotujete	bojkotuj	bojkotujte
3rd person	bojkotuje	bojkotují, bojkotujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive bojkotovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	bojkotoval	bojkotovali	bojkotován	bojkotováni
masculine inanimate		bojkotovaly		bojkotovány
feminine	bojkotovala		bojkotována
neuter	bojkotovalo	bojkotovala	bojkotováno	bojkotována

Transgressives	present	past
masculine singular	bojkotuje	—
feminine + neuter singular	bojkotujíc	—
plural	bojkotujíce	—

Further reading

• bojkotovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• bojkotovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• bojkotovat in Internetová jazyková příručka