bydleti

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbɨdlɛci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbidlɛci/

Verb

bydleti impf

1. Alternative form of bydliti

Conjugation

Conjugation of bydleti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
bydleti	bydlet	bydlenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	bydleju	bydlévě (-va)	bydlém (-me/-my)	–	bydlejvě (-va)	bydlejme (-my)
2nd person	bydléš	bydléta	bydléte	bydlej	bydlejta	bydlejte
3rd person	bydlé	bydléta	bydlejú	bydlej	bydlejta	bydlejte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	bydlech	bydlechově (-va)	bydlechom (-me/-my)	bydléch, bydlejiech	bydléchově, bydlejiechově (-va)	bydléchom, bydlejiechom (-me/-my)
2nd person	bydle	bydlesta (-šta)	bydleste (-šte)	bydléše, bydlejieše	bydléšta, bydlejiešta (-sta)	bydléšte, bydlejiešte (-ste)
3rd person	bydle	bydlesta (-šta)	bydlechu	bydléše, bydlejieše	bydléšta, bydlejiešta (-sta)	bydléchu, bydlejiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	bydlel	bydlela	bydleli	—	—	—
Feminine	bydlela	bydlele	bydlely	—	—	—
Neuter	bydlelo	bydlele	bydlela	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	bydlejě	bydlejúce		bydlev	bydlevše
Feminine	bydlejúci			bydlevši
Neuter	bydlejě, bydlejúci			bydlev, bydlevši

Note: This table shows the most common forms of bydleti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “bydleti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění