bydliti

Old Czech

Alternative forms

• bydleti

Etymology

From bydlo +‎ -iti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈbɨdlici/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈbidlici/

Verb

bydliti impf

1. to live, to dwell

Conjugation

Conjugation of bydliti (class IV)

infinitive	supine	verbal noun
bydliti	bydlit	bydľenie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	bydľu	bydlívě (-va)	bydlím (-me/-my)	–	bydlivě (-va)	bydlim (-me/-my)
2nd person	bydlíš	bydlíta	bydlíte	bydli	bydlita	bydlite
3rd person	bydlí	bydlíta	bydlé	bydli	bydlita	bydlite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	bydlich	bydlichově (-va)	bydlichom (-me/-my)	bydléch	bydléchově (-va)	bydléchom (-me/-my)
2nd person	bydli	bydlista (-šta)	bydliste (-šte)	bydléše	bydléšta (-sta)	bydléšte (-ste)
3rd person	bydli	bydlista (-šta)	bydlichu	bydléše	bydléšta (-sta)	bydléchu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	bydlil	bydlila	bydlili	—	—	—
Feminine	bydlila	bydlile	bydlily	—	—	—
Neuter	bydlilo	bydlile	bydlila	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	bydle	bydléce		bydliv	bydlivše
Feminine	bydléci			bydlivši
Neuter	bydle, bydléci			bydliv, bydlivši

Note: This table shows the most common forms of bydliti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• bydlišče

 

Descendants

• Czech: bydlet, bydlit

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “bydliti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění