cěstovati

Old Czech

Etymology

From cěsta +‎ -ovati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈt͡si̯ɛstoʋaci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈt͡sɛstovaci/

Verb

cěstovati impf

1. to travel

Conjugation

Conjugation of cěstovati (class VI)

infinitive	supine	verbal noun
cěstovati	cěstovat	cěstovánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	cěstuju	cěstujevě (-va)	cěstujem (-me/-my)	–	cěstujvě (-va)	cěstujme (-my)
2nd person	cěstuješ	cěstujeta	cěstujete	cěstuj	cěstujta	cěstujte
3rd person	cěstuje	cěstujeta	cěstujú	cěstuj	cěstujta	cěstujte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	cěstovach	cěstovachově (-va)	cěstovachom (-me/-my)	cěstovách	cěstováchově (-va)	cěstováchom (-me/-my)
2nd person	cěstova	cěstovasta (-šta)	cěstovaste (-šte)	cěstováše	cěstovášta (-sta)	cěstovášte (-ste)
3rd person	cěstova	cěstovasta (-šta)	cěstovachu	cěstováše	cěstovášta (-sta)	cěstováchu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	cěstoval	cěstovala	cěstovali	—	—	—
Feminine	cěstovala	cěstovale	cěstovaly	—	—	—
Neuter	cěstovalo	cěstovale	cěstovala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	cěstujě	cěstujúce		cěstovav	cěstovavše
Feminine	cěstujúci			cěstovavši
Neuter	cěstujě, cěstujúci			cěstovav, cěstovavši

Note: This table shows the most common forms of cěstovati around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: cestovat

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “cěstovati”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění