dížka

Czech

Etymology

From díž +‎ -ka or díže +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟiːʃka]

Noun

dížka f

1. diminutive of díž.
2. diminutive of díže.

Declension

Declension of dížka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	dížka	dížky
genitive	dížky	dížek
dative	dížce	dížkám
accusative	dížku	dížky
vocative	dížko	dížky
locative	dížce	dížkách
instrumental	dížkou	dížkami

Further reading

• dížka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dížka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dížka in Internetová jazyková příručka