dědička

Czech

Etymology

From dědic +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɟɛɟɪt͡ʃka]

Noun

dědička f (masculine dědic)

1. female heir, heiress

Declension

Declension of dědička (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	dědička	dědičky
genitive	dědičky	dědiček
dative	dědičce	dědičkám
accusative	dědičku	dědičky
vocative	dědičko	dědičky
locative	dědičce	dědičkách
instrumental	dědičkou	dědičkami

Further reading

• dědička in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dědička in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dědička in Internetová jazyková příručka