dlouhověký

Czech

Etymology

From dlouhý +‎ -o- +‎ věk +‎ -ý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdlou̯ɦovjɛkiː]

Adjective

dlouhověký

1. long-lived

Declension

Declension of dlouhověký (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dlouhověký		dlouhověká	dlouhověké
genitive	dlouhověkého		dlouhověké	dlouhověkého
dative	dlouhověkému		dlouhověké	dlouhověkému
accusative	dlouhověkého	dlouhověký	dlouhověkou	dlouhověké
locative	dlouhověkém		dlouhověké	dlouhověkém
instrumental	dlouhověkým		dlouhověkou	dlouhověkým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	dlouhověcí	dlouhověké		dlouhověká
genitive	dlouhověkých
dative	dlouhověkým
accusative	dlouhověké			dlouhověká
locative	dlouhověkých
instrumental	dlouhověkými

Derived terms

• dlouhověkost

 

Further reading

• “dlouhověký”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “dlouhověký”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989