domácnět

Czech

Etymology

From domacný +‎ -ět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomaːt͡sɲɛt]

Verb

domácnět impf (perfective zdomácnět)

1. to become naturalized
2. to become domesticated

Conjugation

Conjugation

Infinitive	domácnět, domácněti	Active adjective	domácnící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	domácním	domácníme	—	domácnime
2nd person	domácníš	domácníte	domácni	domácnite
3rd person	domácní	domácní, domácnějí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive domácnět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	domácněl	domácněli	—	—
masculine inanimate		domácněly		—
feminine	domácněla		—
neuter	domácnělo	domácněla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	domácně	—
feminine + neuter singular	domácníc	—
plural	domácníce	—

Related terms

• domácnost
• zdomácnět

 

Further reading

• “domácněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “domácněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989