zdomácnět

Czech

Etymology

From z- +‎ domácnět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzdomaːt͡sɲɛt]

Verb

zdomácnět pf (imperfective domácnět)

1. to become naturalized
2. to take root
3. to become domesticated

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zdomácnět, zdomácněti	Active adjective	zdomácnící
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zdomácním	zdomácníme	—	zdomácnime
2nd person	zdomácníš	zdomácníte	zdomácni	zdomácnite
3rd person	zdomácní	zdomácní, zdomácnějí	—	—

The verb zdomácnět does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zdomácněl	zdomácněli	—	—
masculine inanimate		zdomácněly		—
feminine	zdomácněla		—
neuter	zdomácnělo	zdomácněla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	zdomácně	—
feminine + neuter singular	zdomácníc	—
plural	zdomácníce	—

Related terms

• domácnět
• zdomácnělý

 

Further reading

• “zdomácněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zdomácněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989