domyslet

Czech

Etymology

From do- +‎ myslet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdomɪslɛt]

Verb

domyslet pf (imperfective domýšlet)

1. to figure out
2. to think through

Conjugation

Conjugation

Infinitive	domyslet, domysleti	Active adjective	domyslivší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	domyslím	domyslíme	—	domysleme
2nd person	domyslíš	domyslíte	domysli	domyslete
3rd person	domyslí	domyslí, domyslejí	—	—

The verb domyslet does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	domyslel	domysleli	domyšlen	domyšleni
masculine inanimate		domyslely		domyšleny
feminine	domyslela		domyšlena
neuter	domyslelo	domyslela	domyšleno	domyšlena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	domysliv
feminine + neuter singular	—	domyslivši
plural	—	domyslivše

Related terms

• myslet

 

Further reading

• “domysleti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “domysleti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “domyslet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)