doubek

See also: Doubek

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdou̯bɛk]

Noun

doubek m inan

1. Diminutive of dub (“oak”).

Declension

Declension of doubek (velar masculine inanimate reducible)

	singular	plural
nominative	doubek	doubky
genitive	doubku	doubků
dative	doubku	doubkům
accusative	doubek	doubky
vocative	doubku	doubky
locative	doubku	doubcích
instrumental	doubkem	doubky

Related terms

• doubí
• dub
• dubák
• duběnka
• dubina
• dubisko
• duboví
• dubový
• poddubák

 

Further reading

• doubek in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• doubek in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• doubek in Internetová jazyková příručka