dovolení
Czech
editEtymology
editPronunciation
editNoun
editdovolení n
- verbal noun of dovolit
- permission
- S dovolením! ― Excuse me! (for example: asking someone to move)
Declension
editDeclension of dovolení (neuter in -í/-ý)
singular | plural | |
---|---|---|
nominative | dovolení | dovolení |
genitive | dovolení | dovolení |
dative | dovolení | dovolením |
accusative | dovolení | dovolení |
vocative | dovolení | dovolení |
locative | dovolení | dovoleních |
instrumental | dovolením | dovoleními |