dovysvětlit
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
dovysvětlit pf
- to explain in more details
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | dovysvětlit, dovysvětliti | Active adjective | dovysvětlivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | dovysvětlení | Passive adjective | dovysvětlený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | dovysvětlím | dovysvětlíme | — | dovysvětleme |
| 2nd person | dovysvětlíš | dovysvětlíte | dovysvětli | dovysvětlete |
| 3rd person | dovysvětlí | dovysvětlí | — | — |
| The verb dovysvětlit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | dovysvětlil | dovysvětlili | dovysvětlen | dovysvětleni |
| masculine inanimate | dovysvětlily | dovysvětleny | ||
| feminine | dovysvětlila | dovysvětlena | ||
| neuter | dovysvětlilo | dovysvětlila | dovysvětleno | dovysvětlena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | dovysvětliv |
| feminine + neuter singular | — | dovysvětlivši |
| plural | — | dovysvětlivše |
Related terms edit
Further reading edit
- dovysvětliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- dovysvětliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- dovysvětlit in Internetová jazyková příručka