dunovietr

Old Czech

Etymology

From dunúti +‎ vietr.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdunoʋi̯ɛːtr/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdunoviːtr̩/

Noun

dunovietr m inan

1. southeast wind

Declension

Declension of dunovietr (hard o-stem quant-alt)

	singular	dual	plural
nominative	dunovietr	dunovětry	dunovětři, dunovětrové
genitive	dunovětra, dunovětru	dunovětrú	dunovětróv
dative	dunovětru	dunovětroma	dunovětróm
accusative	dunovietr	dunovětry	dunovětry
vocative	dunovětre, dunovětře	dunovětry	dunovětři, dunovětrové
locative	dunovětřě, dunovětru	dunovětrú	dunovětřiech
instrumental	dunovětrem	dunovětroma	dunovětry

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “dunovietr”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění