extrahovat

Czech

Etymology

From Latin extrahō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɛkstraɦovat]

Verb

extrahovat impf or pf

1. to extract

Conjugation

Conjugation

Infinitive	extrahovat, extrahovati	Active adjective	extrahující, extrahovavší
Verbal noun	extrahování	Passive adjective	extrahovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	extrahuji, extrahuju (coll.)	extrahujeme	—	extrahujme
2nd person	extrahuješ	extrahujete	extrahuj	extrahujte
3rd person	extrahuje	extrahují, extrahujou (coll.)	—	—

When the verb is used in perfective aspect, it does not have present tense and the present forms are used to express future only. When the verb is used in imperfective aspect, the future tense is a combination of a future form of být + infinitive extrahovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	extrahoval	extrahovali	extrahován	extrahováni
masculine inanimate		extrahovaly		extrahovány
feminine	extrahovala		extrahována
neuter	extrahovalo	extrahovala	extrahováno	extrahována

Transgressives	present	past
masculine singular	extrahuje	extrahovav
feminine + neuter singular	extrahujíc	extrahovavši
plural	extrahujíce	extrahovavše

Derived terms

• extrahovatelný

 

Related terms

• extrakce
• extrakt
• trakt

 

Further reading

• extrahovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• extrahovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• extrahovat in Internetová jazyková příručka