fušovat

Czech

Etymology

Borrowed from German pfuschen.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈfuʃovat]

Verb

fušovat impf (perfective zfušovat)

1. to botch, to bungle

   Synonym: břídit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	fušovat, fušovati	Active adjective	fušující
Verbal noun	fušování	Passive adjective	fušovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	fušuji, fušuju (coll.)	fušujeme	—	fušujme
2nd person	fušuješ	fušujete	fušuj	fušujte
3rd person	fušuje	fušují, fušujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive fušovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	fušoval	fušovali	fušován	fušováni
masculine inanimate		fušovaly		fušovány
feminine	fušovala		fušována
neuter	fušovalo	fušovala	fušováno	fušována

Transgressives	present	past
masculine singular	fušuje	—
feminine + neuter singular	fušujíc	—
plural	fušujíce	—

Derived terms

• fušer
• fušeřina
• fuška

 

Further reading

• “fušovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “fušovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “fušovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)