gruntovat

Czech

Etymology

Cognates include Russian грунтовать (gruntovatʹ).

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɡruntovat]

Verb

gruntovat impf

1. (colloquial) to clean, to clean up, to tidy, to tidy up

   Synonym: uklízet

Conjugation

Conjugation

Infinitive	gruntovat, gruntovati	Active adjective	gruntující
Verbal noun	gruntování	Passive adjective	gruntovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	gruntuji, gruntuju (coll.)	gruntujeme	—	gruntujme
2nd person	gruntuješ	gruntujete	gruntuj	gruntujte
3rd person	gruntuje	gruntují, gruntujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive gruntovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	gruntoval	gruntovali	gruntován	gruntováni
masculine inanimate		gruntovaly		gruntovány
feminine	gruntovala		gruntována
neuter	gruntovalo	gruntovala	gruntováno	gruntována

Transgressives	present	past
masculine singular	gruntuje	—
feminine + neuter singular	gruntujíc	—
plural	gruntujíce	—

Derived terms

• vygruntovat

 

Further reading

• “gruntovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “gruntovat”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989