hádka

See also: hadka

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦaːtka]
• Hyphenation: hád‧ka

Etymology 1

From hádat +‎ -ka.

Noun

hádka f

1. quarrel (dispute)

   Synonyms: see Thesaurus:hádka

Declension

Declension of hádka (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	hádka	hádky
genitive	hádky	hádek
dative	hádce	hádkám
accusative	hádku	hádky
vocative	hádko	hádky
locative	hádce	hádkách
instrumental	hádkou	hádkami

See also

• disputace
• různice
• tahanice

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Noun

hádka m anim

1. genitive/accusative singular of hádek

Further reading

• hádka in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• hádka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• hádka in Internetová jazyková příručka