hórka

Old Czech

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣoːrka/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦu̯orka/

Noun

hórka f

1. diminutive of hora (“mountain”)

Declension

Declension of hórka (hard a-stem reducible)

	singular	dual	plural
nominative	hórka	hórcě	hórky
genitive	hórky	hórkú	hórek
dative	hórcě	hórkama	hórkám
accusative	hórku	hórcě	hórky
vocative	hórko	hórcě	hórky
locative	hórcě	hórkú	hórkách
instrumental	hórkú	hórkama	hórkami

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hórka”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění