hajtman
Old Czech
editAlternative forms
editEtymology
editBorrowed from Middle High German houbetman.
Pronunciation
editNoun
edithajtman m pers (female equivalent hajtmanicě, related adjective hajtmanský)
Declension
editDeclension of hajtman (hard o-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | hajtman | hajtmany | hajtmani, hajtmanové |
genitive | hajtmana | hajtmanú | hajtmanóv |
dative | hajtmanu, hajtmanovi | hajtmanoma | hajtmanóm |
accusative | hajtmana | hajtmany | hajtmany |
vocative | hajtmane | hajtmany | hajtmani, hajtmanové |
locative | hajtmanu, hajtmanovi | hajtmanú | hajtmaniech |
instrumental | hajtmanem | hajtmanoma | hajtmany |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Derived terms
editverbs
nouns
Descendants
edit- Czech: hejtman
Further reading
edit- Michálek, Emanuel (1989) Česká slovní zásoba v Klaretových slovnících (in Czech), Prague: Academia, →ISBN, page 50
- Jan Gebauer (1903–1916) “hajtman”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění