holoubě

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech holúbě. By surface analysis, holub (“dove”) +‎ -ě. Compare Polish gołębię.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦolou̯bjɛ]
• Hyphenation: ho‧lou‧bě

Noun

holoubě n (diminutive holoubátko)

1. doveling, dovelet
2. squab (meat)

Declension

Declension of holoubě (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	holoubě	holoubata
genitive	holouběte	holoubat
dative	holouběti	holoubatům
accusative	holoubě	holoubata
vocative	holoubě	holoubata
locative	holouběti	holoubatech
instrumental	holoubětem	holoubaty

Related terms

• holub m anim
• holubář m anim
• holubice f
• holubinka f
• holubí
• holubník m inan

 

Further reading

• “holoubě”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “holoubě”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “holoubě” in Akademický slovník současné češtiny, 2012-, slovnikcestiny.cz
• “holoubě”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)