inteligence

See also: inteliģence and inteliģencē

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɪntɛlɪɡɛnt͡sɛ]

Noun

inteligence f

1. intelligence (capacity of mind)
2. intelligence (intelligent form of life)

Declension

Declension of inteligence (soft feminine)

	singular	plural
nominative	inteligence	inteligence
genitive	inteligence	inteligencí
dative	inteligenci	inteligencím
accusative	inteligenci	inteligence
vocative	inteligence	inteligence
locative	inteligenci	inteligencích
instrumental	inteligencí	inteligencemi

Related terms

• See lekce

• inteligent
• inteligentní

 

Further reading

• “inteligence”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “inteligence”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989