jasnozřivý
Czech edit
Etymology edit
From jasný + -o- + zřít + -vý.
Pronunciation edit
Adjective edit
jasnozřivý
Declension edit
Declension of jasnozřivý (hard)
| singular | ||||
|---|---|---|---|---|
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | jasnozřivý | jasnozřivá | jasnozřivé | |
| genitive | jasnozřivého | jasnozřivé | jasnozřivého | |
| dative | jasnozřivému | jasnozřivé | jasnozřivému | |
| accusative | jasnozřivého | jasnozřivý | jasnozřivou | jasnozřivé |
| locative | jasnozřivém | jasnozřivé | jasnozřivém | |
| instrumental | jasnozřivým | jasnozřivou | jasnozřivým | |
| plural | ||||
| masculine animate | masculine inanimate | feminine | neuter | |
| nominative | jasnozřiví | jasnozřivé | jasnozřivá | |
| genitive | jasnozřivých | |||
| dative | jasnozřivým | |||
| accusative | jasnozřivé | jasnozřivá | ||
| locative | jasnozřivých | |||
| instrumental | jasnozřivými | |||
Further reading edit
- jasnozřivý in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- jasnozřivý in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989