jehně

See also: jěhně

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jěhně, from Proto-Slavic *agnę, from Proto-Indo-European *h₂egʷn-, the stem of *h₂egʷnós.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjɛɦɲɛ]

Noun

jehně n (diminutive jehňátko)

1. lamb

Declension

Declension of jehně (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	jehně	jehňata
genitive	jehněte	jehňat
dative	jehněti	jehňatům
accusative	jehně	jehňata
vocative	jehně	jehňata
locative	jehněti	jehňatech
instrumental	jehnětem	jehňaty

Related terms

• jehnec
• jehněčina
• jehněčí

 

Further reading

• “jehně”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “jehně”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jehně”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)