Czech edit

Etymology edit

Inherited from Old Czech jistiti, from jistý (true, genuine), from Proto-Slavic *jistъ, from Proto-Balto-Slavic *ī́ˀstas, further origin uncertain.

Pronunciation edit

Verb edit

jistit impf

  1. to secure

Conjugation edit

Derived terms edit

Further reading edit

  • jistiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • jistiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • jistit in Internetová jazyková příručka