jistý

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech jistý, from Proto-Slavic *jistъ (“true, genuine”), from Proto-Balto-Slavic *ī́ˀstas, further origin uncertain.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈjɪstiː]

• Audio:

  (file)

Adjective

jistý (comparative jistější, superlative nejjistější, adverb jistě)

1. certain, sure

   Nejsem si jistý. ― I'm not sure.

2. certain (having been determined but unspecified)

Declension

Declension of jistý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	jistý		jistá	jisté
genitive	jistého		jisté	jistého
dative	jistému		jisté	jistému
accusative	jistého	jistý	jistou	jisté
locative	jistém		jisté	jistém
instrumental	jistým		jistou	jistým
short	jist		jista	jisto
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	jistí	jisté		jistá
genitive	jistých
dative	jistým
accusative	jisté			jistá
locative	jistých
instrumental	jistými
short	jisti	jisty		jista

Antonyms

• nejistý m

Derived terms

• jist
• jistě f
• jistota f
• sebejistý m

 

Related terms

• jistit
• zajistit
• zjistit

 

Further reading

• “jistý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “jistý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “jistý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)