křesać

Upper Sorbian

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *kresati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈkʃɛsat͡ʃ]
• Hyphenation: kře‧sać

Verb

křesać impf

1. to beat the fire

Conjugation

Conjugation of křesać (imperfective)

	person	singular	dual		plural
			virile	nonvirile
infinitive		křesać
transgressive		křesajo
present tense	1st	křesam	křesamoj		křesamy
	2nd	křesaš	křesataj	křesatej	křesaće
	3rd	křesa	křesataj	křesatej	křesaja, křesaju
past tense	1st	křesach	křesachmoj		křesachmy
	2nd	křesaše	křesaštaj	křesaštej	křesašće
	3rd	křesaše	křesaštaj	křesaštej	křesachu
imperative	1st	—	křesajmoj		křesajmy
	2nd	křesaj	křesajtaj	křesajtej	křesajće
	3rd	křesaj	—
past active participle		křesacy
past passive participle		křesany
ł-form		křesał
verbal noun		křesanje

Further reading

• “křesać” in Soblex